Větrná energie

Karel Michal, redakce energeticky.cz

Stručný praktický průvodce v kostce

Větrnou energií označujeme technologii, založenou na využití větru. Nepatří k nějakým módním ekologickým výstřelkům, naopak – řadí se mezi nejstarší kmety z rodu obnovitelných zdrojů. Vždyť přece Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha bojoval s větrnými mlýny už na počátku 17. století. Nebo alespoň tehdy se v mysli pana Miguela de Cervantes (v roce 1605) zrodil… :-)

První větrná elektrárna vznikla na území USA, v Clevelandu, v roce 1889, a vzešla z rýsovacího prkna konstruktéra Charlese Brushe. V Evropě měla premiéru jen o dva roky později v dánské osadě Vejen v centru Jutského poloostrova a jejím autorem byl vynálezce Poul la Cour.

Jak to celé funguje

Nejobvyklejším způsobem využití větrné energie jsou právě větrné elektrárny. Síla větru roztáčí vrtuli a dělá z ní vlastně větrnou turbínu. Kinetická energie větru se tak mění na mechanickou, kdy turbína je roztáčena proudícím větrem přes lopatky vrtule.



Než se větru začalo využívat k výrobě elektřiny, sloužil po staletí jako zručný a silný manuální pomocník. S jeho pomocí se například mlelo obilí nebo čerpala voda a nejmarkantnějším příkladem, kdy vítr v zádech je člověku ku prospěchu dodnes, jsou plachetnice – od starých Egypťanů či Řeků a bájných Vikingů až po dnešní jachting (ocitnete-li se třeba poblíž mola v St. Tropez, z některých rezidencí na vodě se až hlava zatočí).

Evropa versus Česko

V evropských zemích se větrná elektřina stává důležitým průmyslovým odvětvím. Čisté zdroje snižují exhalace, vytvářejí tisíce pracovních míst a zásobují proudem už milióny domácností. Evropské sdružení pro větrnou energii (European Wind Energy Association) oznámilo, že do konce desetiletí plánuje zvýšit instalovanou kapacitu větrných elektráren v zemích současné Evropské unie na trojnásobek, tedy 75 000 megawattů. Takový objem zajistí elektřinu pro 86 milionů průměrných Evropanů a pokryl by tak třetinu závazku snížit exhalace oxidu uhličitého, ke kterému se EU zavázala v Kjótském protokolu (523 milionů tun).

A jak je na tom aktuálně Česká republika? Podle statistických dat zveřejněných Energetickým regulačním úřadem se za prvním čtvrtletí letošního roku množství elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách v České republice meziročně zvýšilo o 115 procent. Od ledna do konce března letošního roku vyrobily větrné elektrárny v ČR 77 GWh, zatímco v loňském roce to bylo ve stejném období pouhých 35 GWh. V současné době nové větrné elektrárny pracují na dvou desítkách lokalit v ČR. Jejich celkový instalovaný výkon se během posledního roku zvýšil na 133 MW. Nominální výkon moderních větrných jednotek dosahuje až 2 MW.

Proč říci ANO větrné energii

Ať už dnes civilizace dokáže cokoliv, o onom zpupném: "Poručíme větru, dešti!" si můžeme stále ještě nechat pouze zdát. Proto je před zamýšlenou výstavbou větrné elektrárny nanejvýš prozíravé, abychom si zjistili, jak na tom právě ta naše oblast z hlediska větrnosti je.

U malých elektráren bude stačit spolehnout se na odborný odhad. Větrnost dané lokality lze posoudit z nadmořské výšky a charakteru krajiny. Je také možno získat výpis z větrné mapy ČR, která byla vytvořena Ústavem fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie věd ČR. Pro větší projekty (napojené na elektrovodnou síť) je nezbytné měření rychlosti větru, které by mělo být alespoň šestiměsíční, nejlépe však roční.