Dřevo

Michal Kos, redakce energeticky.cz

Jak trudno bylo Robinsonovi na pustém ostrově, když si nemohl upéci chleba, posvítit si ohněm a ohřát se u něho. Dřeva měl Robinson dost. Co neměl, to byl samotný oheň, avšak větev stromu zapálená bleskem, a později i jiné způsoby, mu oheň poskytly. Dnes máme zápalky, zapalovače, ale ne vždy máme ostrov s pralesní džunglí nebo alespoň několik hektarů lesa našeho, lesa mírného pásu složeného ze smrků, jedlí, v nižších polohách také z buků, dubů či jiných druhů. Každé dřevo jinak hoří, jinak hřeje. Je otázka "Kde sehnat dřevo?" otázkou jedinou, anebo je problematika složitější?

Je topení dřevem vhodné pro každého?

Vytápění dřevem se týká především rodinných domů, chalup, chat a podobných objektů. Kdo má vlastní les, pravděpodobně upřednostní právě dřevo. Vlastní les má však málokdo. Výhodu mají obecně ti, kteří žijí na venkově, nejlépe nedaleko lesa a pily. Bydlíme-li dále od zdroje, měli bychom zvážit, zda pro nás doprava paliva nebude příliš nákladná nebo nepohodlná.

Dále musíme počítat s dostatečnými skladovacími prostory. Dřevo je třeba alespoň 1 rok před použitím sušit, tvrdé dřevo dokonce 4 roky, proto musíme mít takový skladovací prostor, který pojme minimálně jednu roční spotřebu dřeva, což pro běžný rodinný domek představuje asi 40 m³.

Kamna nebo kotel?

Kamna jsou ideální na chatu či do objektů, které mají jen menší počet místností. Na vytopení takových prostor kamna stačí, navíc se na nich dá také vařit, no a potom, taková kachlová kamna ve staré chalupě, to je přece krása sama o sobě.

Chceme-li však vytápět standardní rodinný dům nebo větší prostory, je výhodnější použít kotel a soustavu ústředního topení. Kotlů může být celá řada, od těch tradičních s přímým spalováním dřeva, které ovládáme ručně, až po moderní kotle, které dřevo zplynují, jsou poloautomatizované a pracují podle námi zvoleného programu. Takovéto kotle mohou při sníženém výkonu pracovat až 24 hodin bez přestávky, popel je třeba vybírat jednou za 3-5 dní.

Kupujeme kotel

Než zakoupíme kotel na dřevo, je třeba, abychom si stanovili, jaký od něj budeme požadovat výkon. Předpoklad, že kotel s větším výkonem, nežli skutečně potřebujeme, není na škodu, není opodstatněný. Takový kotel je totiž nejen zbytečně drahý, ale navíc při nízkém výkonu spaluje dřevo s horší účinností.

Instalace kotle a jeho provoz

Kotel na spalování dřeva zpravidla nejsme schopni instalovat sami, proto je vhodné obrátit se na odbornou firmu, kterou nám každý prodejce kotlů jistě doporučí. Některé kotle jsou na obsluhu náročnější více, některé méně, a tak je záhodno seznámit se s parametry a způsobem provozu konkrétního kotle již před jeho nákupem.

Obsluha kotle na dřevo spočívá především v přikládání dřeva, briket či pelet a dále ve vynášení popela. Moderní kotle vyžadují přikládání dřeva dvakrát až třikrát denně, pelety stačí přikládat dokonce jednou za dva dny. Popel se zpravidla vynáší po čtyřech dnech. Je-li náš kotel zdrojem tepla pro ústřední topení s nuceným oběhem vody, hrozí riziko výpadku elektrické energie a následné zastavení čerpadla, které vodu pohání. Vyplatí se tedy pořídit náhradní zdroj energie, např. baterii nebo záložní elektrický agregát.

Dřevo a jeho spotřeba

Faktorů, které ovlivňují spotřebu dřeva, je několik. Záleží na tom, jak velký je vytápěný prostor, jaké jsou nároky na vytápění jednotlivých místností, důležité je i to, jak je dřevo vysušeno. Vlhčí dřevo má horší výhřevnost, a ta se pak zpravidla dohání vyšší spotřebou. Vlhké dřevo má také nepříznivý vliv na životnost kotle. Rozdíl je rovněž v tom, zda topíme měkkým, nebo tvrdým dřevem. Měkkého dřeva (borovice, smrk, topol) spotřebujeme více než dřeva tvrdého (např. dub, buk).

Jaké množství dřeva tedy spotřebujeme?

Budeme počítat se dřevem, které po rozštípání vysychalo alespoň jeden rok. Topíme dřevem měkkým i tvrdým, zhruba v poměru 1:1. Vytápíme prostor jednopatrového rodinného domu o pěti místnostech a máme instalován zplyňovací kotel. Za těchto předpokladů spotřebujeme ročně cca 18 m³ dřeva. Avšak pozor, objem dřeva, které spálíme, neodpovídá objemu potřebnému na jeho uskladnění. Chceme-li uskladnit polena o čistém objemu 18 m³, měli bychom počítat asi s 30 m³ skladovacího prostoru.

Kachlová kamna vytopí přízemní domek se dvěma místnostmi a kuchyní při spotřebě 12 m³ za rok, což odpovídá skladovacímu prostoru o objemu 20 m³.

Nejen polena, ale i brikety a pelety

Je pravda, že dřevěné brikety neoplývají takovou poezií jako praskající voňavá polena, nicméně mají výhody jiné. Topíme-li briketami, odpadá pracné řezání a štípání dříví, navíc se brikety dodávají suché, a tak nezaberou tolik úložného prostoru jako sušící se dřevo. Topíme-li briketami ve zplyňujícím kotli, je roční spotřeba jednopatrového domu o pěti místnostech cca 6,5 tuny. Kachlová kamna přízemního domku se dvěma místnostmi a kuchyní spotřebují přibližně 4 tuny briket ročně.

Podobnou spotřebu jako brikety mají i pelety. Jsou to válcové granule o průměru do 2 cm lisované z pilin, jejichž spalování vyžaduje speciální hořák. Pelety umožňují zejména vysokou míru automatizace vytápění.

Shrnutí

Výhody

- vytápění dřevem vykazuje dosud nejmenší celkové náklady oproti jiným palivům (čtyřčlennou rodinu ve starším rodinném domku vyjde topení dřevem zhruba na 10000 Kč), nicméně náklady se liší podle kokrétných podmínek (svozová vzdálenost, zda si kusové dřevo sami připravujeme apod.), a tak se celkové náklady mohou srovnat s náklady na využití jiných levnějších zdrojů, např. hnědého uhlí
- odpadá závislost na plynové přípojce, v případě kachlových kamen apod. též na zdroji el. energie
- dnešní kotle na dřevo poskytují možnost relativně pohodlné obsluhy a regulace srovnatelné s kotli plynovými či elektrickými, oproti starším kotlům jsou moderní zplyňující kotle vysoce účinné
- možnost vytápění krbovými kamny (vysoká účinnost, nezávislost na el. energii x časté přikládání)
- na zakoupení moderních, ekologicky šetrných kotlů na dřevo lze získat dotaci Ministerstva životního prostředí ČR 50%, max. však 50000 Kč, nově však začaly platit tyto podmínky:
a) musí jít o přechod z tuhých fosilních paliv,
b) v místě není rozvod plynofikace či jiný centrální zdroj tepla (platí pro realizace započaté po květnu 2008),
c) nesmí se jednat o novostavbu
- jde o obnovitelný přírodní zdroj energie
- z hlediska neutrality emisí CO₂ jde o čistý zdroj energie
- popel vzniklý spalováním lze dále využít jako hnojivo

Nevýhody

- dlouhá doba skladování sušícího se dřeva (měkké nejméně 1 rok, tvrdé alespoň 4 roky)
- práce související s řezáním, štípáním a uskladňováním dřeva
- v topné sezóně každodenní zátop
- pravidelné čištění kotle 1 x za měsíc
- obecný trend zdražovat tuhá fosilní paliva, a tím vyvíjet tlak na přechod k palivům ekologičtějším, způsobuje velkou poptávku po biomase, a tedy i po dřevě, a tak ceny podporované biomasy paradoxně, i přes sníženou sazbu DPH (9%) a nulovou daň spotřební, rostou, celkově však můžeme dobudoucna očekávat stále větší podporu obnovitelných zdrojů, a to jak ze strany státu, tak ze strany EU