Zateplení budov

Michal Kos, redakce energeticky.cz

Stojím na zastávce a čekám na trolejbus. Trochu jsem podcenil zimu. Venku je mínus patnáct, fouká vítr, a já mám jen svůj „lehčí“ kabát. Alespoň že kulicha jsem si vzal, rukavice a šálu bohužel ne. Možná bych mohl udělat pár dřepů, několik kliků… to by mě zahřálo. No ale co tomu budou říkat ostatní lidé na zastávce? Ti mají svých starostí dost… Hledí před sebe, hlavy vražené do límců svých bund a kabátů. A já? No jo, já taky, úplně automaticky. Jak to ještě vylepšit… Takže… límec vytáhnout co nejvíce nahoru, kulicha stáhnout dolů. Odkrytá hlava je příčinou největších tepelných ztrát, to si pamatuju z potápění. Rukávy svetru přetáhnout přes pěsti a s rukama šup do kapes. Nohy k sobě a vůbec celý se tak trochu „srazit“ do sebe. No, je to o něco lepší. Jak to je v tom Erbenovi… „… a kulich hlásal pověsti, že tě na cestě neštěstí…“ Začínám se kulichovi, tedy sýčkovi, tak trochu podobat. Taky jako bych seděl na větvi, taková zachumlaná postavička bez končetin, s vyvalenýma očima. Hurá! Trolejbus je tady! Tentokrát se varování sýčka nevyplní.

Když je nám zima, a chceme, aby nám bylo tepleji, zapneme si kabát a ještě lépe: přidáme nějakou další vrstvu oblečení. S domem je to podobné, taky může dostat další teplou vrstvu. A je to lepší, než více topit - kvalitní tepelnou izolací můžeme ušetřit podstatnou část peněz, které vynakládáme na vytápění našich domovů.

Kudy teplo uniká

U starších rodinných nebo bytových domů uniká teplo v největší míře okny a stěnami, u přízemních domů hraje nezanedbatelnou roli také strop. V grafu můžeme znázornit, kudy teplo odchází a jak velké jsou to ztráty:

Okna

Chceme-li omezit prostup tepla okny, máme dvě možnosti: buď pořídit okna nová, kvalitnější nebo vylepšit okna stávající. Nová okna s dvojskly, případně trojskly, mohou snížit ztráty tepla až o dvě třetiny. Lze též utěsnit okna stará a vyměnit vnější skla jednotlivých oken za dvojskla. V tomto případě odpadá práce s bouráním a nemění se tolik původní vzhled objektu.

Stěny

Velké ztráty jsou zejména u starších domů, kde je zdivo tvořeno plnými cihlami. Takové zdi mají až 5 × větší tepelné ztráty než zdi z cihel, které se používají dnes.

Stěny můžeme izoloval buď zevnitř, nebo zvenku. Izolace vnitřních stran stěn vykazuje četné nevýhody, u starších domů obzvláště. Jako výhodnější se jeví izolace vnější. Zkusme si klady a zápory obou možností shrnout:

Výhody vnější izolace

- ochrana zdiva před povětrnostními vlivy → delší životnost budovy
- zvýšení akumulační schopnosti domu
- snížení vlivu tepelných mostů
- s tepelnou izolací realizujeme zároveň novou fasádu
- práce na izolaci nenarušují pobyt obyvatel domu

Nevýhody vnější izolace

- práce zasahují do okolního prostoru domu, je nutné stavět lešní
- izolaci je třeba provést kompletně a naráz
- vyšší náklady

Výhody vnitřní izolace

- lze izolovat odděleně a postupně, po jednotlivých místnostech
- snazší práce, není potřeba lešení
- není třeba brát ohled na počasí
- větší možnosti svépomoci

Nevýhody vnitřní izolace

- v místech, kde izolace končí (u stropu, podlahy, u rámů oken) často kondenzuje voda výskyt plísní, odehnívání trámů
- riziko poškození nosné konstrukce
- riziko promrzání vnějších zdí
- omezení akumulační schopnosti zdiva
- zmenšení obytné plochy

Nejčastější je tzv. kontaktní izolace, v tomto případě se na zdi objektu nalepují desky z izolačního materiálu a poté se opatří tenkou omítkou. Stěny musí být suché. Pokud nejsou, je třeba zdokonalit hydroizolaci, pokud to není možné, musíme použít materiál, který je vůči vodní páře dostatečně prodyšný - vytvoříme tzv. provětrávanou fasádu (velmi prodyšná minerální vata s obkladem z plastových nebo cementových šablon).

Strop a střecha

Stropy jsou problematické zejména u přízemních domů. Nejjednodušším řešením je položit izolaci na strop shora, tedy na podlahu půdy. Pokud chceme, aby se na půdě dalo chodit, musíme izolaci překrýt prkny nebo deskami.Velmi špatně se izolují staré trámové stropy. Zde se vyplatí vložit mezi trámy minerální vatu. Pokud chceme minimalizovat zásahy do konstrukce, můžeme aplikovat tzv. foukanou izolaci – do dutin trámového stropu se vpraví např. papírové vločky nebo skelná vlákna. Dá se však jen obtížně zkontrolovat, zda se izolace dostala všude tam, kam měla, navíc do izolace nesmí pronikat ani vlhko ani vítr.

Další možností je, že podkroví zařídíme jako obytné a minerální vatou izolujeme prostor mezi trámy krovu zevnitř nebo zvenčí. I zde je třeba dbát na obzvláštní opatrnost. Tepelná izolace, hydroizolační fólie i parotěsná zábrana musí být instalovány tak, aby konstrukce krovu nevlhla a případná voda se mohla volně odpařovat. V opačném případě hrozí uhnívání trámů nebo napadení dřevokaznými houbami, což může postupně vést až ke zřícení střechy.

Podlaha

V případě, že je podlaha nad sklepem a sklep má rovný strop, polepujeme podlahu izolačním materiálem zespoda. Řešíme-li tento problém u sklepů s klenbou, nahrazujeme násyp klenby tepelně izolačním násypem.

Problematická je izolace podlah již postavených domů, které podsklepeny nejsou. Taková práce se neobejde bez zásadního narušení interiéru. Někdy stačí od zeminy izolovat pouze základy domu.

Tepelné mosty

Tepelné mosty jsou místa s větší tepelnou vodivostí, tedy místa, kde můžeme zaznamenat větší tepelné ztráty. Naší snahou je tyto tepelné mosty eliminovat nebo alespoň zmenšit jejich vliv. Typickými místy, kde tepelné mosty vznikají, jsou napojení izolace. Ostění oken, parapety i nadpraží by měly být též důsledně izolovány, aby se ztráty tepelnými mosty zmenšily. Například zateplení zdi by mělo přesahovat 2 – 4 cm na rámy oken.

Větrání

V nezatepleném domě jsou ztráty tepla větráním přibližně na úrovni 1/3 spotřeby tepla. Ve starších nezateplených domech probíhá větrání přirozeně netěsnostmi domu, což by bylo celkem v pořádku, kdyby dům nevětral i v době naší nepřítomnosti. Větrání domu se v tomto případě zkrátka nedá regulovat. Pokud dům zateplíme, měli bychom na možnost větrání myslet jak z hygienických důvodů, tak kvůli ochraně vnitřních zdí. Velký význam má větrání v místech, kde vzniká vlhkost, tedy v koupelně apod.

Velmi efektivní je centrální větrací systém s rekuperací tepla, který může sloužit též jako vytápění. Jeho instalace je však kvůli náročnějším stavebním pracím vhodná spíše při rozsáhlejších rekonstrukcích. Lze však využít samostatných větracích jednotek pro jednotlivé místnosti – jejich instalace je méně náročná, náklady nižší a regulace individuální, obvykle však neumožňují ohřívání vzduchu a bývají hlučné.

Pokud nepoužijeme strojní větrání, můžeme větrat pomocí oken, jejichž kování umožňuje i tzv. netěsnou polohu. Dále jsou k dostání okna s větracím otvorem v rámu, jehož velikost lze regulovat.

Jak silná má být izolace

Náklady na samotný izolační materiál představují (zvláště v případě venkovní izolace) asi 1/4 popřípadě 1/3 celkových nákladů na izolaci domu. Větší díl padne na další položky, jako jsou kotvicí prvky, lišty, lepicí a omítkové hmoty a samozřejmě i na práci firmy, a tak šetření na síle izolace není na místě.

Nelze ani vycházet z toho, že co dobře funguje u souseda, bude fungovat i u vás. U každého domu je optimální tloušťka izolace jiná. Záleží na materiálu zdí, nákladech na vytápění, na tom, co majitel domu upřednostňuje. Je třeba zohlednit možný vývoj cen energií v následujících desetiletích – slabá vrstva izolace se po nějaké době může ukázat jako nedostatečná. Obvykle se síla izolační vrstvy pohybuje v rozmezí 15 – 20 cm. Správnou sílu izolace by měl vypočítat odborník.

Měníme-li v rámci izolace také okna, je lepší osadit je na vnější líc původní stěny, aby v izolaci okolních stěn nepůsobila příliš zapadle. U malých oken se s okolní izolací snižuje množství světla, které oknem může procházet, z toho důvodu je dobré ostění zkosit nebo zaoblit.

Izolační materiály

Polystyren (PS)

Polystyrenové desky jsou asi nejtradičnějším materiálem. Jsou však hořlavé, špatně se přizpůsobují nerovnostem, problém může činit nepropustnost vodní páry.

Desky z minerální nebo skelné vaty

Izolační vlastnosti jsou podobné jako u PS, avšak odpadají problémy s hořlavostí a s nepropustností vůči vodní páře.

Přírodní materiály

- ovčí vlna, technické konopí, sláma

Tepelně-izolační omítky

3 × nižší účinnost než u plnohodnotných izolací, využívají se spíše u historických objektů (slabá vrstva), plnohodnotná izolace vyjde dráže v nákladech, ale mnohonásobně více ušetří na budoucích úsporách

Legislativa

Stavební úpravy domu jsou obvykle možné „na ohlášení“ nebo v rámci stavebního povolení. V obou případech musí projektová dokumentace doložit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy. Od 1. ledna 2009 je součástí povinné dokumentace též Průkaz energetické náročnosti budovy zpracovaný podle vyhlášky 148 / 2007 Sb. Pro konstrukce budov jsou závazné požadavky ČSN 73 0540, tato norma určuje i podobu Energetického štítku budovy.

Čemu věnovat zvýšenou pozornost

- Projekt nové fasády by měl být do detailů propracovaný, už jen proto, abychom si udělali představu o skutečné ceně, kterou nakonec zaplatíme.
- Měli bychom pečlivě vybírat firmu, která bude izolaci zhotovovat (sledovat její hotové realizace, zda pracuje s technologiemi osvědčených výrobců apod.). Je lepší kupovat celý zateplovací systém (izolační materiál, tmel apod.) od jedné firmy.
- Druh a tloušťku zateplení vybíráme podle stávajícího stavu a typu konstrukce, pokud neznáme její tepelný odpor, můžeme si jej nechat změřit.
- Nevyplatí se šetřit na tmelu, tedy na lepení izolace – následné opravy po několika letech se prodraží.
- Nevyplatí se spěchat a nedodržet přesně stanovené pracovní postupy (na obalech produktů se uvádějí podmínky, za kterých lze pracovat a za kterých nikoliv).
- Každý materiál má dané podmínky skladování.

Vyplatí se to?

Rodinný dům se stěnami z plných cihel o ploše přibližně 300 m2 a tloušťce 45 cm ztratí za topnou sezónu asi 22 MWh tepelné energie, což může, v případě, že vytápíme plynem, představovat asi 25 000 Kč. Po zateplení 16 cm silnou izolací snížíme tepelné ztráty až na 3,8 MWh, a namísto 25 000 Kč zaplatíme 4 800 Kč. Stěny mají vyšší povrchovou teplotu, což zvyšuje naši tepelnou pohodu, můžeme snížit teplotu vzduchu. Izolace působí příznivě i v letních vedrech – dům se nepřehřívá.