Rychle rostoucí biomasa – japonský topol
Michal Kos, redakce energeticky.cz
Japonský topol (Populus sieboldii)
Japonský topol je klonem topolu černého a topolu Maximovicze, označení J-104 a J-105. Je to rychle rostoucí dřevina (RRD) jejíž energetická hodnota je, podle vyjádření pěstitelů, srovnatelná s hnědým uhlím. Výhřevnost topolu, podobně jako i jiných měkkých dřevin, jako jsou třeba olše nebo vrba, je sice nižší než u smrku nebo buku, topol však mnohem rychleji roste. Teprve pětiletý kmen má průměr okolo 18 cm a dosahuje výšky okolo 11 m. Dospělým se strom stává v 8 letech - při těžbě po 5 letech se strom nevysemení. Pěstitelé hodnotící přírůstky této dřeviny nešetří superlativy.
Výběr lokality, příprava pozemku
Stromu vyhovuje nadmořská výška do 550 m a vlhčí půda (dobře odvodňuje podmáčené plochy), přežije bez problémů dvouměsíční zaplavení a vypořádá se i s delším obdobím relativního sucha (65 %). Strom v podstatě nepotřebuje zvlášť úrodnou půdu ani hnojení – přehnojované stromy na úrodné půdě sice extrémně rychle rostou, ale v období klidu trpí hnilobou, což znemožňuje řízkování.
Pozemek je třeba začít připravovat již rok před první výsadbou. Především je nutné jej dobře odplevelit, preferuje se mechanické odplevelení plus výsadba přípravné plodiny (ječmen, konopí, řepka…).
Podzimní orbu a přípravu plochy je třeba provést tak, aby na jaře již orby zapotřebí nebylo, a stačilo provést pouze úpravy kultivátorem, případně vyrovnání. U jílovitých půd je dobré udělat orbu hlubokou – půda se provzdušní na několik let dopředu.
Sázení
Výsadba se provádí na jaře, obvykle od poloviny března do dubna, jakmile půdní vlhkost umožní přístup sazečů nebo sázecích strojů na pozemek. Lze sázet i později, ale to již půda bývá tvrdá, a práce tedy náročnější, navíc je třeba každý řízek zaplavit vodou. Ručně, bez techniky, lze zvládnout asi 2000 m2. Výsadba na podzim se spíše nedoporučuje.
Před samotným sázením je nutné řízky namočit po dobu jednoho až dvou dnů do vody. Sází se zapíchnutím řízku (podle některých pěstitelů nejlépe mírně našikmo) do zeminy, do hloubky min. 2/3 řízku, vrcholový pupen by měl být v úrovni povrchu zeminy, řízek by neměl vyčnívat více než 5 cm nad povrch. Jednoduchým sazečem (tlustším drátem, šroubovákem) uděláme dírku do země, řízek zasadíme a půdu kolem opatrně sešlápneme, abychom ji utužili. Doporučuje se sázet do přesných řádků a ty označit asi 80 cm vysokým kolíkem (přesné určení vzdálenosti mezi sazenicemi, spon, záleží na předpokládané sázecí a odplevelovací mechanizaci – obyčejně jsou to 2 m mezi řádky a 0,5 m mezi jednotlivými sazenicemi; sázení do dvojřádků je výhodné pro mechanizaci, ale nevýhodné pro ruční nebo polomechanizované odplevelování uvnitř dvojřádku). Odplevelení se provádí 1 – 3 × za rok oráním, kosením, plečkováním, mulčováním nebo rotavátorováním.
Příprava řízků
Řízky se obvykle připravují z jednoletých prýtů (výhonů, prutů). Před nařezáním řízků je nutné prýty skladovat v chladných a vlhkých prostorách (sněžná jáma, chladicí box, bramborárna). Délka řízku by se měla pohybovat nejlépe v rozmezí 18 – 22 cm, průměr řízku 0,5 – 2,5 cm. Do více zaplevelených nebo sušších lokalit jsou vhodné řízky delší, jsou ale dražší (v zaplevelených plochách může řízek po zasazení více vyčnívat, v sušších půdách je výhodou větší množství zásobních živin). Také skladování řízků před výsadbou musí splňovat dané podmínky – krátkodobé skladování (1 – 2 měsíce) v teplotě 2 – 4 °C, dlouhodobé skladování (5 – 7 měsíců) v teplotě mírně pod nulou až -4 °C. Důležitá je dostatečná vlhkost, aby nedocházelo k vysoušení mrazem.
Pěstování
Největší práce je spojena s útlumem plevelů. Řízky vyraší asi 10 dnů po výsadbě, některé však až za měsíc nebo i déle. Do dvou let topoly přerostou konkurenční rostlinstvo (plevele) a utlumí ho – chemické postřiky nepoužívejte, topol jim vzdoruje hůře než plevel.
Další práce spojená s pěstováním topolu je minimální. Po vysazení plantáže se čeká už jen na sklizeň. V zimě není třeba stromy chránit před okusováním zvěře, protože jsou smolnaté a zvěři nechutnají. Výhodou pěstování této dřeviny je i to, že sklizeň se dá v případě nevýhodných ekonomických podmínek bez problémů odložit a pěstitel sklízí až v roce, kdy je sklizeň tržně výhodná. Dřevo na palivo se těží zpravidla jednou za 3 až 6 let (interval mezi jednotlivými sklizněmi se nazývá obmýtí). Ze zbylých pařezů na jaře vyraší stromky nové, takže není potřeba provádět opětovnou výsadbu. Tento cyklus lze opakovat asi pětkrát po sobě. Když začnou citelněji klesat výnosy (cca po15 – 25 letech), plantáž se ruší a půda je po případných úpravách využitelná pro další zemědělské plodiny.
Pokud bychom chtěli topolovým dřevem celoročně zásobovat rodinný dům (vytápění plus ohřev vody), stačila by nám na to jedna půlhektarová až hektarová plantáž produkčního porostu (při vhodnějších podmínkách a při využití hnojení je možné vysadit porost hustší). Na půlhektarovou plantáž můžeme vysadit až 5000 ks topolu.
V lednu roku 2008 byla v Praze založena Komora pěstitelů biomasy, která si dala za cíl šířit osvětu a podporu pěstování japonského topolu.
Na výsadbu energetických rostlin stát poskytuje dotace (60000 Kč na hektar), aktuální stav dotací je třeba sledovat.
