Topení Dřevem

Zdroj: lepebydlet.cz

V době, kdy se hledají alternativní zdroje energie, dotace plynou do fotovoltaiky nebo na tepelná čerpadla, by se mohlo zdát, že klasické dřevo jako hlavní zdroj energie pro topení je jen přežitkem nebo romantickou specialitou pro rekreační chaty a chalupy. Jenže právě vývoj směřující k šetření energiemi a ke snaze využívat obnovitelné zdroje energie dává dřevu nové šance.

Rozhoduje lokalita

Využití dřeva pro vytápění spojuje – jak je to obvyklé – různé výhody i nevýhody. Při rozhodování o případné volbě tohoto obnovitelného zdroje energie je proto nutné zvážit všechna podstatná pro i proti.

Hlavním problémem, který určuje výhodnost a vhodnost topení dřevem je jeho dostupnost a možnosti skladování. Je jasné, že pokud nemáme zásobu topného dřeva kde uskladnit, anebo by jeho doprava představovala velké obtíže a náklady, nemá smysl dál v úvahách pokračovat. Tím je také vymezena oblast „použití“ – bude jí venkov nebo příměstské lokality, kde je dřevo snadno v dosahu. Od nákladů pak můžeme odečíst např. možnost, že se na zpracování topného dřeva nebo jeho dopravě budeme sami podílet.

Vlhkost versus účinnost

U dřeva jako topiva musíme počítat s určitými specifiky. Již byla zmíněna nutnost skladování zásob dřeva. Musíme tedy počítat s vyčleněním části pozemku nebo hospodářských budov pro tento účel. Místo musí zaručovat to, že dřevo nebude vystaveno dešti apod. Vlhkost totiž podstatně ovlivňuje jeho výhřevnost a tím účinnost topení. Syrové dřevo má vlhkost kolem padesáti procent a pro účinné topení je v tomto stavu nevhodné – optimální hodnota je mezi deseti a dvaceti procenty vlhkosti. Dřevo vysychá dlouho a proto se doporučuje doba schnutí dva roky.

V čem dřevo spalovat

Dobře vyschlé dřevo můžeme spalovat v různých typech kotlů (viz níže) s účinností až 85 %, což jej při nižší ceně staví do konkurenceschopné pozice s fosilními palivy. Srovnávací odhady uvádějí, že tuna suchého dřeva energeticky odpovídá zhruba půl tuně koksu, 350 kg nebo 352 kg butanu.

Navzdory obecnému dojmu není u vyschlého dřeva podstatný rozdíl mezi dřevem tvrdým, či měkkým. Kromě dodávek z běžných lesů se v současnosti rozšiřuje pěstování energetických, rychle rostoucích dřevin – např. japonský topol, vrby. Odhaduje se, že roční spotřebu energie na topení ve venkovském rodinném domě pokryje dřevo z jednoho hektaru takové dřeviny, sklízet je možné jednou za dva až osm let.

Kamna a krbové vložky

Využití dřeva je široké i co do typu topidel, v nichž se jejich energie zpracovává. K lokálnímu topení jsou vhudná dvouplášťové teplovzdušné typy kamen s možností rozvodu teplého vzduchu i do dalších místností. Nabízí se také kamna typu bullerjan (kanadská kamna), jejichž výhodou je především možnost spalovat i velké kusy dřeva. Kamna i krbové vložky lze také kombinovat s výměníkem teplé vody a částečně tak suplovat ústřední topení.
Výhodou kamen oproti kotlům je nižší cena, jednoduchá údržba a obsluha přímo v obytné části domu.

Kotle pro spalování dřeva

Teplovodní kotle na dřevo můžeme rozdělit na:

1. Litinové kotle
2. Ocelové kotle
3. Speciální ocelové kotle
4. Automatické kotle

Litinové kotle jsou vhodné ke spalování vlhčího tvrdého kusového dřeva s vyšší vlhkostínehodí se ale pro spalování drobného dřeva a dřevního odpadu, protože tyto typy paliva rychle nahořívají v celé vrstvě a uvolňují prchavé látky, které nestačí v kotli vyhořet. Účinnost klesá k hranici 50 %, nízká cena litinových kotlů je tedy vykoupena nízkou účinností.

Ocelové kotle, do nichž se palivo dodává ručně. Spalujeme v nich drobnější dřevo a dřevní odpad. Vzhledem k tomu, že nenahořívá celá vrstva paliva v násypce, lze tyto kotle snáze řídit regulací přisávání primárního a sekundárního vzduchu. Nároky na obsluhu – na přikládání a regulaci – jsou vysoké, komfort obsluhy tedy není vysoký. Reálná účinnost takových kotlů se pohybuje na hranici 65 %.

Speciální ocelové kotle – zplynovací neboli pyrolitické. Moderní technologie spalování kusového dřeva má vysokou účinnost spalování na hranici 75 %. Využívá se v nich kusové dřevo o vlhkosti do 20 %, drobný dřevní odpad a dřevní brikety. Výkon kotlů se dá dobře regulovat a vyžadují obsluhu nanejvýš pětkrát denně.

Automatické kotle využívají nejnovější technologií spalování. Jejich zásobníky paliva o velkých objemech umožňují automatické doplňování paliva, a tedy i několikadenní bezobslužný provoz. Určeny jsou pro drobný dřevní odpad ve formě pilin a štěpky a pro pelety. Ceny automatických kotlů jsou dvoj- až trojnásobné oproti obyčejným litinovým a ocelovým kotlům, dosahují ale reálné účinnosti více než 80 %.