Blok(y) Temelína
14. prosince 2011 jsem přijal pozvání tiskového mluvčího jaderné elektrárny Dukovany (JEDU), pana Ing. Petra Spilky. Pan Spilka přednášel na téma stress – testů, které nám Evropská unie nadiktovala v souvislosti s hysterií, která vznikla po havárii ve Fukušimě.
Než stavět nové bloky, lépe snížit energetickou závislost domácností a průmyslu
Po přednášce jsem si s panem Spilkou přátelsky pohovořil i na téma „jaderné koncepce" ČR v příštích letech. Bavili jsme se o budoucnosti JEDU, o technických záležitostech v souvislosti s provozem elektrárny v Dukovanech a také padlo několik slov na téma dostavby dvou bloků jaderné elektrárny v Temelíně (JETE).
O uvažované dostavbě bloků v JETE vím dlouho a již od počátku si stojím za názorem zmiňované bloky nestavět.
Za mnohem efektivnější přístup naopak považuji snižování energetické závislosti domácností a průmyslu. Toto je pilíř, o který by se měla ČR v budoucnosti opírat. Toto by se mělo stát naší filozofií.
První místo ve spotřebě energií zaujímají domácnosti!
Ve dnech 24. – 25. listopadu jsem se mimo jiné zúčastnil setkání energetických expertů ČR v síti EKIS.
Mezi body programu byl i bod týkající se velké novely zákona č. 406/2000 sb. o hospodaření energií. Do zmíněného zákona jsou implementovány směrnice EU. Důležitými body jsou podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (OZE), štítkování výrobků, zvyšování účinnosti spotřebičů a energetická náročnost budov. Změny se dotknou i kotlů a klimatizací. V mém příspěvku bych rád vyzdvihl energetickou náročnost budov a porovnání možností úspor ve srovnání s dostavbou JETE.
Někteří z Vás již možná zaregistrovali snahu výrazně snížit energetickou náročnost novostaveb a rekonstrukcí budov po roce 2020 v soukromém sektoru a od roku 2018 ve státním.
Tyto dokumenty lze tedy chápat jako možný logický rozpor s dostavbou dvou bloků JETE.
Jestliže hodláme snižovat energetickou náročnost budov – upozorňuji, že se nejedná pouze o elektřinu, ale celý energetický mix paliv (abych neznevýhodňoval dostavbu JETE v absolutních číslech), pak vyvstává otázka, k čemu nám budou další 2 bloky v Temelíně?
Za důležité považuji zmínit i to, že v celkovém energetickém „koláči" zaujímají první místo ve spotřebě energií naše domácnosti!
Peníze by měl získat občan nikoli energetický gigant
Neutěšený je i výhled české ekonomiky, která by měla stagnovat. Je tedy na místě uvažovat o možných „stimulech". Jedním z nich jsou úspory, jakožto nákladově nejefektivnější varianta. Možnost spuštění programů podobných Zelené úsporám je tedy na místě. Došlo by především k dalšímu snižování energetické náročnosti budov, výstavbě energeticky efektivních budov, snižování zátěže životního prostředí emisemi a v neposlední řadě oživení trhu, především skomírajícího stavebnictví, které má perspektivu nabídnout velkou spoustu nových pracovních míst. Co ovšem považuji za absolutně nejdůležitější je, že peníze by získal občan, nikoliv energetický gigant. Občané ČR by měli prostřednictvím těchto peněz možnost investovat do svého majetku. Znamenalo by to také, že stovky firem po celé ČR budou mít možnost se ucházet o desetitisíce zakázek souvisejících s podporovanými opatřeními. V případě dostavby JETE by se jednalo pouze o několik „vyvolených" spřátelených firem, které fungují jako jakési žáby na prameni českého stavebnictví.
Dalším nemalým plusem jsou ušetřené peníze na energiích – peníze, které může každý využít, jak uzná za vhodné = příjmy státu z DPH. Domácnosti a průmysl by se staly více nezávislými na cenách energií a nemusely by se tolik obávat neustálého zdražování. Oněch výhod by se dalo odhalit ještě mnoho…
Za peníze investované do dostavby dvou temelínských bloků je možno „zateplit" 328 tisíc rodinných domků a ušetřit tak 3,53 TWh ročně!
Pro malou ilustraci jsem si dal práci se spočítáním energetické náročnosti jednoho rodinného domu a potenciál úspor jsem převedl na uvažovanou investici do dostavby bloků JETE:
Stávající stav:
Jedná se o rodinný dům, kterýmá 2 nadzemní patra a suterén, zastavěná plocha je
Celková dodaná výpočtová potřeba energie na vytápění před zateplením a výměnou oken činí cca. 90,5 GJ.
Dům bude zateplen polystyrenem tl.10 cm a stará dřevěná nevyhovující okna budou nahrazena plastovými s běžnými parametry.
Pak je dodaná výpočtová potřeba energie na vytápění cca. 51,7 GJ.
Úspora tedy činí 38,8 GJ elektrické energie, což představuje 10,8 MWh.
Cena za zateplení pomocí polystyrenu a výměnu oken činí cca. 610 tis. Kč. s DPH.
Jaderná elektrárna v Temelíně má být investicí v řádu 200 mld. Kč. Zdůrazňuji – má být.
Za celou tuto sumu je možné „zateplit" 327 868 výše popsaných rodinných domů (ve kterých může bydlet cca.
Za velmi důležitý ukazatel považuji i snížení zátěže životního prostředí emisemi. Pakliže bychom 200 mld. Kč „věnovali" na snížení energetické náročnosti domovů občanů ČR v objemu 327 868 domácností, pak snížíme emise takto:
Tuhé látky: o 2 048 tun/rok
SO2o 42 006 tun/rok
NOx: o 5 915 tun/rok
CO: o 1081 tun/rok
CO2: o 2 736 805 tun/rok
Výpočet snížení emisí byl stanoven na základě emisních faktorů elektřiny systémové včetně vodních a jaderných (propočty SRCI CS). Zdůrazňuji, že všech úspor a snížení emisí dosahujeme každý rok. Racionálnější by samozřejmě bylo, kdyby celá investice nebyla pokryta z peněz z dotačního programu. Pakliže by se občan podílel např. 50%, pak si veškerá čísla ještě vynásobte dvěma.
Elektřinu z Temelína nepotřebujeme už nyní
Dopad na životní prostředí lze, JETE na jedné straně a opatření ke snížení energetické závislosti domácností ČR na straně druhé, posoudit i z pohledu celkového životního cyklu metodikou Life Cycle Assessment (LCA). Zde by byla propast dopadu na životní prostředí ještě mnohem hlubší. LCA je metodika bilancující dopady na životní prostředí ve všech životních fází zkoumaného produktu (v našem případě dostavba JETE, anebo opatření vedoucí ke snížení energetické závislosti domácností). Jedná se o sofistikovaný a složitější nástroj, který nereflektuje zdeformované ceny energií.
Jsem přesvědčen, že výše uvedená čísla by měla být důvodem k zamyšlení a přehodnocení situace.
Nové bloky v Temelíně nepotřebujeme. Argumentů, proč nestavět, je samozřejmě mnohem více, nejen „profit" obyvatel této země. Dovolím si tvrdit, že uváděná cena 200 mld. Kč (nevím, kdo ji takto stanovil) za dostavbu bloků v Temelíně bude zcela určitě překročena. Jedním z důvodů budou i již zmiňované stress – testy.
Argumentem nemůže být ani výstavba 20ti bloků jaderných elektráren v Číně, nebo dalších 40ti v celém světě. ČR není Čína a ani celý svět.
Nebo Vám snad někdo tvrdí, že máme nedostatek elektřiny?! Kdybychom teď vypnuli JETE, tak se nic nestane, protože přibližně stejné množství elektřiny vyvážíme. Mimochodem JETE dodává do sítě cca. 20 % elektrické energie, takový máme „nadbytek".
Je snad argumentem, že plánujeme postupnou odstávku parních a paroplynových elektráren?! Samozřejmě, že není, pakliže se vydáme mnohem racionálnější cestou úspor. Argumentace typu, že nám v ČR poptávka po elektřině roste, je také lichá. Příkladem nám budiž Dánsko, kde spotřeba energie stagnuje právě z důvodu podpory snižování energetické závislosti.
Cestou jsou spíše energeticky efektivní objekty a ostrovní systémy
Cestou „k úspěchu" je tedy jednoznačně udržovat stávající jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně, nestavět další bloky, podporovat úsporná opatření a postupně odstavovat parní a paroplynové elektrárny, které devastují životní prostředí. Dále bychom měli podporovat OZE a jejich výzkum.
Osobně preferuji i širokou podporu výstavby energeticky efektivních objektů (které již brzy budou nutností) a ostrovních systémů. O tom ale příště…
Ing. Michal Zigl, DiS. (autor je projektantem, energetickým expertem a členem ODS)
